Novinky

Fretčí holky

Fretčí kluci

Odchovy

Nabídka krytí

K adopci

Prodej

Ocenění

Akce

Galerie

Odkazy

Vzkazy

Kontakty

O fretce

 

 

 

 

 

 

Vítejte na našich stránkách,

které jsou věnovány našim fretčím kožíškům, chovaným pro radost a potěšení.
Tyto stránky se začaly vyvíjet v době prvního a zároveň posledního vrhu naší Žofky. Chtěla jsem vytvořit našim fretkám osobní stránky, fotoalbum a později jakýsi „přehled“ o našem fretčím chovu, který by sloužil nejen nám a majitelům našeho odchovu. V sekci „odchovy“ najdete přehled uskutečněných i plánovaných spojení a rodokmeny jednotlivých vrhů. Nyní přibyla také sekce „o fretce“, kde bych se s Vámi ráda podělila o naše zkušenosti s chovem fretek.

laska

Momentálně máme 13 freteček - chovnou 1 holku, 2 kluky, 5 kastrovaných holek, 5 kastrovaných kluků. S našimi fretkami se účastníme i výstav, kde se poměrně slušně umisťujem. Všechny naše fretečky jsou řádně očkované proti psince a vzteklině, čipované s EU pasem, ošetřované přípravkem Stronghold proti vnitřním i vnějším parazitům a chodí na pravidelné preventivní prohlídky k veterináři. Jsou krmené kvalitními granulemi Orijen cat a masem, dostávají vitamínové doplňky jako pamlsek.
Nemáme registrovanou chovatelskou stanici a nejsme členy žádného klubu, přesto však při krytí dbáme na příbuznost a vybíráme pouze jedince nepříbuzné, fretky nemnožíme ve velkém, naše miminka jsou odchovávána s péčí a láskou, krmená kvalitní stravou, do nového domova odchází nejdříve v 8. týdnu věku, kdy mají za sebou veterinární prohlídku a vyšetření na parazity, první očkování proti psince, čip a pas. Fretečky jsou u nás chované v první řadě jako domácí mazlíci a členové rodiny, kteří u nás prožijí plnohodnotný život od začátku do konce bez ohledu na to, jestli jde o fretky chovné, kastrované, výstavně úspěšné či neúspěšné, mladé nebo staré, rozhodně je neprodáváme jako "nepotřebné", jak je tomu u některých "předních chovatelů" zvykem.
Od roku 2004 jsme osobně odchovali čtyři vrhy miminek po dvou samičkách, o něco více se v rozšíření fretčí populace angažovali naši kluci. Miminka od nás a našich kluků jsou v ČR, SR, Německu, Itálii a Finsku.


Na začátku toho všeho (rok 2004) bylo pročítání jarních inzerátů s nabídkami fretčích miminek až jsem narazila na jeden, ve kterém nabízeli mláďata bílých a skořicových fretek. Hned jsem tam zavolala a zamluvila si bílou fretčí holčičku – Žofinku. Dva týdny na to byl čas odběru a já se tak konečně dočkala vytoužené fretky. Žofka byla od prvního dne bezproblémová – ani první den neplakala, hned vyhledávala a vzorně chodila na záchůdek, nekousala. Prostě moje zlatíčko. Možná jsme trochu zanedbali přivykání na jiné fretky, možná je to jen o povaze, ale s jinými fretkami dobře nevychází. Vycházela s nimi jen v době kdy byla v říji. Při první říji jsme se rozhodli pro miminka s tím, že si jedno necháme, aby Žofka nebyla sama. Bohužel, miminka se nenarodila a tak padlo rozhodnutí pořídit kamaráda jinde.

Druhá fretka (rok 2006) k nám přibyla na začátku roku. Byl to bílý pubertální samec Filip. Bylo to úplně jiný než když jsem si domu přinesla Žofku. Filip byl hodně kousavý – částečně asi ze stresu – nenechal se pohladit, záchůdek mu nic neříkal. Prožili jsme si docela těžké období, ale nelituji toho. Teď je čistotný, hravý a velký mazlík. Nemá rád konkurenci fretčích samců a dokáže se pěkně zakousnout, v tu chvíli je mu ale jedno jestli se zakousne do konkurence nebo do něčeho (někoho) jiného.

Seznamování Žofky s Filipem proběhlo celkem hladce a na jaře jsme odchovali náš první a zároveň poslední vrh, čítající šest krásných bílých miminek. Bylo krásné vidět jak miminka rostou, pozorovat je při hrách a šarvátkách…. Čas byl neúprosný a miminka nám hrozně rychle vyrstla. V šestém týdnu věku byla na své první návštěvě u veterináře, který je prohlédl, zaočkoval a odčervil. Mláďata od nás odcházela po sedmém týdnu věku s očkovacím průkazem, očkováním proti psince (Biocan), odčervená (BANMINTH) a s krmením do začátku. Žofku jsem si ale pořídila s tím, že bych chtěla jednou mimča a to se nám splnilo. Další miminka už jsme mít nechtěli a tak jsme nechali Žofku v listopadu vykastrovat.

Následující jaro (rok 2007) ale začala Žofka znovu říjit a příčinou byl nádor nadledvin. Rozmýšleli jsme jestli jít do operace a nebo jí dávat léky, ale Žofka tohle rozhodování zanedlouho vzala do vlastních tlapek - při běhání ukradla v kuchyni gumový bonbon který jí ucpal střevo a musela na operaci. Při operaci jí odstranili i pravou nadledvinu. Všechno to zvládla a je z ní zase veselá a hravá fretka. S Filipem si pořád rozumí, jen v době jeho říje je musím mít odděleně, aby jí netahal.

Začátkem roku (rok 2008) se u Žofky opět objevily komplikace, měla hnisavý výtok z vulvy a byl u ní zjištěn nádor poblíž pravé ledviny, bylo tu tedy podezření na nádor nadledviny, pohmatem ani na sonu nebylo možné zjistit kde přesně. Rozhodli jsme se pro operaci, při které se ukázalo že šlo o nádor „pouze“ na zbylé vaječníkové tkáni. Zákrok Žofka zvládla a zdá se být v pohodě. Dlouho jsem přemýšlela o pořízení další fretečky, ale pořád jsem tuto myšlenku zaháněla, potom jsem se ale přestěhovala a znovu to začalo hlodat. Rozhodla jsem se že Filipovi kamaráda pořídím. Jednoho dne jsem tedy odepsala na inzerát, dostala odpověď, fotky a za pár dnů si jela pro našeho nového člena - samičku v barvě šampaňská grošovaná panda. Na 10 týdnů byla hrozně malinká, ale to jsme dohnali. Holky se spolu ale nesnesou, musí být odděleně a tak Bigi dělá společnost pouze Filipovi.

V roce 2009 jsem se rozhodla odchovat miminka po Bigi, chtěla jsem si nechat jejího potomka a zároveň mít „krev“ po Žofce a Filipovi, proto jsem se rozhodla pro krytí s jejich synem Rondym. Domluvili jsme se s jeho majiteli na krytí, když jsme k ním dojeli, dostali jsme ještě na výběr krytí s Rondym a nebo jeho synem Semym, oba albíni a tak dostal šanci Semy. Při odchodu jsme dostali nabídku Semyho adoptovat, chvilku jsem rozmýšlela a nakonec přijala, tímto jsme se na jaře rozrostli na 4 fretky. Miminek po Bigi a Semovi jsme se nakonec nedočkali, Bigi potratila a kvůli zánětu dělohy musela být vykastrována, při kastraci se zjistily cysty na vaječníku. Plány se mi tímto splnily jen částečně – vytouženého „prapotomka“ po Žofce jsem si zajistila Semovou adopcí, ale potomka po Bigi již nikdy mít nebudu. Semy v tomto roce kryl úspěšně dvě další samičky a z jeho prvního krytí nám tu zůstal jeho syn, od léta je prozatímní konečný počet 5 fretek a další přírůstek neplánujeme, ale kdo ví, jak to nakonec dopadne…

Začátkem roku 2010 jsem nechali kastrovat Filípka, který byl v říji více než rok v kuse, potomky po něm už jsme neplánovali, tak aby už měl klid. U pěti freteček jsme také moc dlouho nevydrželi a rozhodli se pro adopci roční tchořovité poloangorky Mišky, která nám dělá velkou radost, je moc hodná jak k lidem, tak i k jiným fretkám.

V roce 2011 jsme po pěti letech odchovali náš druhý vrh miminek. Matkou byla Apogee - Miška a otcem, ač jsme měli jiné plány, byl nakonec náš GinTonic. Narodilo se jim 10miminek, ale dvě miminka po dvou dnech umřela, zbylých 8 našlo nový domov nejen u nás v Čechách, ale i na Slovensku a v Německu. Bylo těžké odolat miminkům nejen od nás, ale i od jiných chovatelů, nakonec jsme to však ustáli a žádný nový přírůstek jsme domu nepřinesli, jsme tedy stále na počtu šest fretek. Na podzim jsme zrušili balkonovou volieru a pořídili klec furet tower, všechny fretky se tedy natrvalo přestěhovaly do bytu.

Rok 2012 byl v mnohém přelomový, plný změn a ztrát, jak ve smečce zvířecí, tak i lidské. Z fretčí smečky nás opustil můj první fretčí chlapeček Filípek, který začal mít problémy se srdíčkem, zavodňováním a nejspíš důsledkem léků, hlavně furonu, došlo k selhání ledvin, následně i jater a celkovému selhání organismu. Krátce po jeho odchodu se Mišce narodil její druhý vrh miminek, tentokrát byl otcem poloangorský kluk Dexter. Dlouhou dobu jsem chtěla angorského chlapečka, ale protože se Mišce narodila jen angorská holčička, která druhý den po porodu zemřela, rozhodla jsem se pořídit si angoráčka jinde. Po dlouhém hledání angorek v ČR jsem ale došla k závěru, že žádné z právě nabízených nebo plánovaných mláďat určitě nechci, proto jsem se zaměřila na zahraniční inzerci a nakonec padlo rozhodnutí pro kluka z německého města Speyer. Z vrhu od Mišky nám pak neplánovaně zůstal i poloangorský bílý chlapeček Caesarius, který mě dostal svou úžasně milou a klidnou povahou, už od malička byl dotěrný a miloval mazlení.

Rok 2013 nebyl o mnoho veselejší než rok předešlý, už na samém začátku roku bylo jasné, že se brzo rozloučíme i se Semym, který bojoval s myxosarkomem a v březnu, v necelých 5ti letech, jsme ho museli nechat uspat. Jen o pár dnů později se Mišce narodil poslední vrh miminek, všechna byla barvou i délkou srsti po Talim. Miminka byla pěkná, velká, jen jedna holčička měla infekci v očku a začala dost zaostávat, mezi ostatními tak brzo neměla šanci dostat se k cecíku a byla apatická, zkusili jsme tedy dokrmovat z lahvičky a k našemu překvapení jí přivítala s velkým nadšením a brzo jsme sourozence dohnali, holčička zůstala spolu s jedním z brášků doma. Také Tondovo krytí bylo letos jeho posledním. Žofinky stav se pomalu zhoršoval, 18.5. s námi ještě oslavila své 9. narozeniny, ve stejný den se také narodila její prapravnoučata - potomci po Tondovi a necelý měsíc poté nás opustila i Žofka. Z Tondovo vrhu jsme si rezervovali jedinou bílou holčičku a ještě před ní jsme si přivezli dospělého kluka, křížence fretky s divokým tchořem, jménem Echinops. Kříženci fretek by měli být zdravější, odolnější a po sledu mnoha okolností bych se ráda věnovala chovu právě těchto potvor.

V roce 2014 jsme plánovali kastraci několika fretek, jednou z nich byl i starší kluk GinTonic, kterému jsem při té příležitosti nechala udělat i kompletní vyšetření, které bohužel nedopadlo zrovna nejlépe. Byl mu zjištěn útvar v břišní dutině v blízkosti ledviny, dali jsme tedy svolení k operaci, aby se zjistilo, odkud útvar roste a jestli bude možné ho odstranit. Šlo o nádor nadledviny, operace dopadla dobře, bohužel ale během noci Tonic zkolaboval a nepodařilo se ho zachránit. O necelé 3 měsce později nás opustila i jeho dcera Sun, kterou jsem musela nechat uspat kvůli lymfomu, příznaky se projevily ze dne na den. V tomto roce jsem pořízení žádné další fretky neplánovala, ale hrozně mi chyběla nějaká ta albínka a nakonec jsem tedy začala hledat albínku se standardní srstí. V září jsem si jela do Budapešti pro naší malou Hópihe, fretku z Maďarsko-Srbské pracovní (lovecké) linie, kde je kladen důraz především na pevné zdraví a dlouhověkost fretek. Dalšími neplánovanými přírůstky v tomto roce byli dva naši angoráčci z loňského vrhu - Daya a Dinesh, s naší smečkou si sedli naprosto skvěle.

Rok 2015 byl pro nás vcelku poklidný, hned na jeho začátku jsem měla možnost letět posuzovat fretky na výstavu do Finska, byla to zajímavá a velmi přínosná zkušenost, kterou bych si ráda někdy zopakovala. Hopi byla uchovněná, ale krytí jsme nakonec odložili a žádná mimča v tomto roce neodchovali, ale pořídili jsme si malou šampaňskou holčičku od Bhadrakshe, syna Mišky a Tonica a na podzim se k nám dostala již dospělá standardní tchořovitá samička od Tonica. V tomto roce jsme se tedy rozrostli o dvě fretečky.

Hned první den roku 2016 byl pro nás tragický, při nešťastné nehodě nás opustila Miška, která se i přes svůj věk těšila velmi dobrému zdraví, ale bohužel doplatila na svou zvědavost, byla to jedna z našich nejhodnějších freteček a doufala jsem, že tu s námi ještě pár let vydrží. V únoru jsme dostali zprávu od mejitelky Barida, Mišky syn z prvního vrhu, že jeho zdravotní stav je špatný a po několikadenní hospitalizaci na klinice Barid zemřel. Teď k těm veselejším událostem, které nás v tomto roce potkaly. Na únorové výstavě si Cyntia, Mišky dcera z druhého vrhu, krom jiného ocenění, vybojovala titul Best in Show samice a nejvyšší ocenění Best of Best - nejlepší fretka celé výstavy a na další výstavě v říjnu opět získala nejvyšší titul Best in Show, s paničkou mi udělaly velikou radost. Hópihe odchovala svůj první vrh miminek, vybrali jsme pro ní tchořovitého kluka, který je původem také z našeho chovu, ale už celkem vzdáleně. Narodilo se nám 5 klučíků, z toho 4 albínci a 1 tchořík, pro jednoho albínka si přiletěla nová majitelka až z Finska a dva jsme si nechali doma. Na podzim se nám začala Bigi zdravotně trochu zhoršovat, měla nízkou hladinu glukozy a tak bere prednison. U Echinopse se udělala "bradavička" na levém boku, kterou jsme nechali odstranit a hystologie potvrdila basaliom, bohužel po operaci se projevily problémy se srdíčkem a čekalo nás vyšetření u kardiologa. Jeho srdíčko je na tom hodně špatně, podle stupně poškození se dr. Anděl přiklání k vrozené vadě, začátkem příštího roku nás čeká kontrola, kde bych se na to ráda poptala více a na základě toho zvažuji vyšetření i u mladých fretek před zařazením do chovu. Dále se k nám do dočasné péče vrátila Santenay, sestra naší Chardonnay, kterou její nová rodina nezvládla, s jejím příchodem jsem na stránky přidala novou, dlouho plánovanou, podstránku "fretky k adopci", protože to není první a ani poslední fretka, která u nás byla v dočasné péči.


© 2007 Pavlína ŽoFiRo M. | uzofka.zofka@gmail.com